Mezinárodní tým výzkumníků hodnotil poškození zranění ve 195 zemích v letech 1990–2017 a zkoumal možné vztahy mezi úrazovou zátěží a sociodemografickým indexem. Mezi spoluautoři práce byli ruští vědci - zástupci Moskevského institutu fyziky a technologie, Vyšší ekonomické školy a zaměstnanci institucí ministerstva zdravotnictví.
V průběhu studie byly hodnoceny hodnoty úmrtnosti a sociálně-ekonomických škod, tj. Zátěže úrazů (ukazatele DALY, roky života přizpůsobené zdravotnímu postižení, počet let života upravený o postižení a jeho termíny - YLL, ztracené roky života, počet ztracených let života a YLD - roky ztracené v důsledku zdravotního postižení, počet let prožitých se zdravotním postižením) podle údajů za období 1990-2017, včetně hodnoty sociálně-demografického indexu (který charakterizuje stav nebo region integrálního indikátoru, jehož hodnota bude tím vyšší, čím vyšší bude úroveň příjmu obyvatelstva a úroveň vzdělání a čím nižší bude celkový míra plodnosti).
Stanislav Otstavnov, jeden z autorů práce, zástupce vedoucí laboratoře pro analýzu ukazatelů zdravotního stavu populace a digitalizaci zdravotní péče na MIPT (Tsifromed Phystech), ilustruje statistiku na tragickém příkladu: „Dnes je známé jméno Eleny Mukhiny hlavně pro starší generaci a fanoušky gymnastiky. Absolutní mistryně světa při vylepšování programu utrpěla na tréninku v předvečer domácí olympiády strašné zranění. Následujících 26 let svého života byla vynikající gymnastka upoutána na invalidní vozík (to je počet let strávených s postižením, YLD) a opustila tento svět, asi 28 let před hodnotou střední délky života (to je YLL). Tento příklad jasně vysvětluje podstatu indikátorů, které jsme vyhodnotili. “
Podle obdržených údajů zemřelo v roce 2017 55,9 milionu lidí. Z těchto úmrtí bylo asi 4,5 milionu (8%) způsobeno zraněními. Úmrtnost na úrazy u mužů je přitom více než dvakrát vyšší než u žen. Hlavními příčinami úmrtí na zranění byla zranění na silnicích (27,7%), sebepoškozování (17,7%), pády (15,5%) a mezilidské násilí (9%).
Během tohoto období svět také zaznamenal asi 521 milionů případů zranění, která nevedla k úmrtí (pro srovnání, jejich počet v roce 1990 byl 354 milionů). Na celkových sociálně-ekonomických škodách způsobených všemi nemocemi v roce 2017 připadalo zranění 10,1%, z čehož zase 77% připadalo na ztracené roky života. Jako hlavní příčiny úrazové zátěže byly uznány dopravní úrazy (26,7%), pády (14,1%), sebepoškozování (13,1%) a mezilidské násilí (10,2%).
Škody způsobené zraněními v silničním provozu jsou tak významné, že jejich snížení je považováno za jeden z klíčových cílů v rámci cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje „Zajistit zdravý životní styl a podporovat pohodu pro všechny bez rozdílu věku“. Ze zemí na světě byla nejvyšší škoda na zdraví, upravená podle věkové struktury populace, zaznamenána v Sýrii, Středoafrické republice a Lesothu a nejnižší na Maledivách, Bermudách a Itálii.
Studie také zjistila, že u většiny úrazů míra zátěže nemocemi klesá se stoupajícím socio-demografickým indexem. Ve skutečnosti to znamená, že čím příznivější ekonomická situace ve státě, tím méně obyvatel utrpí zranění. Výjimkou z tohoto pravidla jsou však zranění způsobená při dopravních nehodách, násilná poranění a sebepoškozování, které způsobují hlavní škodu, jak je uvedeno výše, protože u nich existuje opačný trend, nejvýraznější v případě sebepoškozování.
Existují také další výjimky. Naše země a další země východní Evropy (bývalé sovětské republiky) se vyznačují nadprůměrným socio-demografickým indexem, ale naše úrazovost je vyšší než průměr zemí se srovnatelnou hodnotou indexu. Studie poznamenala, že důvody pro to, v různé míře, mohou být spojeny s rozpadem Sovětského svazu, sociálními otřesy, dodržováním špatných návyků, rostoucí sociální nerovností, ale je přímo zdůrazněno, že přesné závěry vyžadují další výzkum.
Stanislav Otstavnov konkretizuje: „Existuje řada důvodů, které se někdy vzájemně ovlivňují, včetně jedinečného klimatu (studené zimy, prudké změny teploty, které přispívají k tvorbě ledu; pohoří rozložená na rozšířeném území) a šíření alkoholismu a „bohužel tradičně pohrdavý postoj k lidskému životu a zdraví a mnoho dalších. Dodržování aktivního života a zdravý životní styl také vedou ke zraněním: sám jsem si zlomil ruku při přípravě na školní fotbalové soutěže, vyrazil jsem si prst při hraní volejbalu a poranil si krk při lyžování. “
Podle studie, s přihlédnutím k věkové struktuře populace, se počet úmrtí spojených se zraněním snížil o 24% ve srovnání s rokem 1990, počet ztracených let života se snížil o 28,2%, počet žáků se zdravotním postižením - o 9,2%, upraveno o invaliditu - o 24%.
Stanislav Otstavnov uzavírá: „Taková dynamika na jedné straně může naznačovat pozitivní změny v oblasti veřejné bezpečnosti, prevence úrazů, zlepšování zdravotnických technologií, ale hodnoty ukazatelů jsou stále vysoké. Je nutné podrobně porozumět příčinám a mechanismům a navrhnout komplexní řešení, která pomohou předcházet zraněním a snížit celkovou zátěž nemocí. Toto je směr slibného výzkumu a důvod pro další práci. “
Skupina spolupracovníků v oblasti zátěže nemocí, úrazů a rizikových faktorů, která zahrnuje pracovníky MIPT, tradičně monitoruje mnoho ukazatelů v rámci 10 cílů udržitelného rozvoje přijatých OSN a týkají se nejen zdraví, ale také ochrany lidských práv, ukončení chudoby, hladu a genderové nerovnosti.