Po celém světě lze nalézt mnoho dalších tajemství a záhad a některá vám leží přímo pod nohama. Odpověď na ně může být samozřejmě jednoduchá až banální, nebo může odhalit úžasné tajemství, o kterém jsme ani neuvažovali.
Více než tisíc kamenů roztroušených po ostrově Gotland ve Švédsku uprostřed Baltského moře se liší od zbytku balvanů neobvyklými umělými rýhami a rýhami vysekanými do hladkého a tvrdého povrchu skály.
Vzory se vždy nacházejí ve skupinách několika značek, vyryté vedle sebe a liší se délkou, hloubkou a šířkou.
Na první pohled to vypadá, že tyto rýhy vypadaly, jako by kvůli tomu, že někdo nabrousil ostrý meč nebo sekeru na kámen.
Jednalo se o první verzi, vyjádřenou bezprostředně po objevení úžasných kamenů v polovině 19. století. Následně se těmto kamenům říkalo ostřící kameny. Ale brzy vědci začali pochybovat o původní teorii, protože tvar a velikost slotů nebyly vhodné pro ostření hranových zbraní té doby. Někdo poznamenal, že zbraně nejen z doby kamenné, ale také ze středověku nebo vikingů byly pro takové okapy příliš široké.
Dalším důkazem proti verzi brousků je, že v okolí nebyla nalezena ani jedna kamenná sekera nebo meč, který by bylo možné nabrousit v tak skalnatém dlážděném kameni. Archeologové nenašli žádné pozůstatky starověkých zbraní, a to ani na místech, kde podle legendy existovaly nějaké vzpomínky na starověké kovárny.
Žulové a vápencové kameny s neobvyklými řezy se nacházejí nejen na ostrově Gotland. Balvany s tajemnými rýhami byly nalezeny po celé Evropě v zemích jako Norsko, Finsko, Francie, Lucembursko a Anglie. Tajemné balvany byly objeveny dokonce i v Indii a Austrálii.
Nalezené ve Francii, podobné předměty byly přičítány neolitu a nazývaly se polissoiry (lešticí kameny, leštiče podlah). Soudě podle technologie zpracování byly tyto kameny označeny národy stejné kultury, které stavěly dolmeny (kamenné hrobky) a stavěly menhiry (kamenné pilíře). Nikde ale nebylo nalezeno více záhadných řezů ve skále častěji než v Gotlandu. Zde jsou roztroušeni doslova po celém ostrově. Žlaby byly nalezeny jak na jednotlivých balvanech nebo monolitických horninách, tak na vápencových svazích.
Svého času americký astronom Gerald Hawkins navrhl, aby ke studiu oblohy byl použit legendární komplex Stonehenge. Evropští průzkumníci tuto praxi přijali a také se pokusili najít astronomické spojení pro téměř jakýkoli nález z doby kamenné. K tomu se všechny teorie scvrkly, když vědci dosáhli slepé uličky.
Žlaby z Gotlandu nejsou výjimkou. Moderní archeologové jsou nyní zmatení, zda by umístění drážky mohlo osvětlit tajný účel nálezů. Mnoho slotů ve skutečnosti odpovídá polohám nebeských těles, jako je slunce a měsíc.
Vědci však umístění drážek vysvětlují různými způsoby. Někteří věří, že koryta představují jakýsi lunární kalendář, zatímco jiní vědci věří, že existuje jednodušší vysvětlení. Zejména věří, že kameny byly otočeny různými směry, jen aby slunce nezaslepilo oči pánů.
K dnešnímu dni bylo v Gotlandu nalezeno více než 3600 leštěných značek, z nichž 700 se nachází v tvrdých vápencových skalách a zbytek je rozdělen do 800 kamenných bloků roztroušených po svazích ostrova.
