Kyslík v zemské atmosféře, který připravil cestu pro inteligentní život, se vyvíjel „spontánně“, nikoli v důsledku velkých biologických nebo tektonických posunů
Ke třem skokům v hladinách kyslíku v zemské atmosféře došlo spontánně, a nikoli v důsledku biologických nebo tektonických revolucí, uvádí studie.
Přibližně před 2,4 miliardami let zemská atmosféra neobsahovala kyslík a v tu chvíli proběhla první ze tří takzvaných „velkých okysličovacích akcí“.
Po velké okysličovací události následovaly další dva dramatické nárůsty obsahu kyslíku, jeden před zhruba 800 miliony let a druhý před 450 miliony let.
Vědci se domnívali, že každá z těchto událostí musela mít specifický zdroj - například tektonickou aktivitu, která způsobila otřesení zemské kůry a sopky.
Odborníci z University of Leeds se však domnívají, že každá událost byla nevyhnutelným výsledkem procesů zpětné vazby v cyklech kyslíku, uhlíku a fosforu.
Vše, co bylo požadováno, tvrdí, byl počáteční začátek deskové tektoniky a vývoj raných fotosyntetických mikrobů produkujících kyslík.
Bylo by tedy jednoduše otázkou času, kdy atmosférický kyslík dosáhne úrovní potřebných k udržení složitého života.
Naše práce ukazuje, že vztah mezi globálními cykly fosforu, uhlíku a kyslíku je zásadní pro pochopení historie okysličování Země.
Mohlo by nám to pomoci lépe porozumět tomu, jak by se jiná planeta než naše mohla stát obyvatelnou, říkají vědci.