Vědci objevili v souhvězdí Ophiuchus spirální galaxii s „dvojitým“diskem, která byla dříve považována za jedinečný rys Mléčné dráhy, vyplývající z její kolize s malou galaxií v dávné minulosti. V pátek to oznámila tisková služba Astrofyzikálního centra Australské rady pro vědecký výzkum (ASTRO).
„Tradičně se věří, že tlustý a tenký kotouč Mléčné dráhy vznikl ve vzdálené minulosti v důsledku obzvláště silné srážky naší Galaxie a jednoho z jejích sousedů. Z tohoto důvodu astronomové věřili, že něco takového by nemělo vyskytují se mezi jinými spirálními galaxiemi. Naše pozorování ukazují, že tyto teorie jsou s největší pravděpodobností mylné, “uvedl výzkumník ASTRO Nicholas Scott, kterého citovala tisková kancelář centra.
Jak nyní astronomové věří, ke srážkám a slučování galaxií dochází v pozorovatelném vesmíru prakticky neustále. Podle současných odhadů NASA již v minulosti zažila zhruba čtvrtina viditelných galaxií takové „kosmické nehody“, jejichž hlavním důsledkem bylo prudké zrychlení tvorby nových hvězd. V prvních epochách života vesmíru mohla být frekvence takových kataklyzmat ještě vyšší.
Vědci dlouho věřili, že Mléčná dráha nezažila takové výboje vzniku hvězd. Před dvěma lety evropští astronomové zjistili, že tato myšlenka byla špatná, když našli několik populací hvězd, pravděpodobně generovaných během kolizí s jinými galaxiemi, ke kterým došlo přibližně před 5, 7 a 1, 9 a 1 miliardou let.
Za jeden z produktů těchto srážek, jak poznamenal Scott, se tradičně považuje, že disk naší Galaxie se skládá ze dvou samostatných částí, takzvaného tenkého a silného disku. První obsahuje asi 85% svítidel Mléčné dráhy, ale zároveň má nižší tloušťku než druhý asi třikrát.
Kompletní dvojče galaxie
Mnoho astronomů dnes předpokládá, že tlustý disk Galaxie vznikl asi před 8, 6 miliardami let v důsledku skutečnosti, že se Mléčná dráha srazila nebo splynula s jinou poměrně velkou galaxií. Tato událost vedla k tomu, že významná část starověkých hvězd byla vyvržena z disku Galaxie a vytvořila vzácnou mezivrstvu o tloušťce asi tisíc světelných let obklopující tenký disk.
Scott a jeho kolegové zjistili, že dvojitý disk Mléčné dráhy s největší pravděpodobností vznikl jiným způsobem. K tomuto závěru dospěli při pozorování blízkých spirálních galaxií, které jsou k nám skloněny pod takovým úhlem, že vědci mohou detailně studovat strukturu jejich disku a měřit jeho tloušťku.
Pozornost vědců přitahovala galaxie UGC 10738, která se nachází v souhvězdí Ophiuchus ve vzdálenosti 320 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Vědci při fotografování pomocí dalekohledu VLT instalovaného na chilské observatoři Paranal zjistili, že jeho disk se také skládá ze dvou samostatných částí.
Při zkoumání spektra jednotlivých hvězd v nich Scott a jeho tým zjistili, že tenký a tlustý disk UGC 10738 byl vlastnostmi velmi podobný podobným strukturám v Mléčné dráze. Zejména svítidla ze silného disku této galaxie byla znatelně starší než hvězdy z vnitřní vrstvy UGC 10738 a zároveň jejich útroby obsahovaly neobvykle málo astronomických „kovů“, prvků těžších než helium a vodík.
Vědci zároveň nenašli žádný důkaz, že by se tato galaxie v minulosti srazila s jinými objekty. To, jak se astronomové domnívají, svědčí ve prospěch skutečnosti, že taková „dvojitá“struktura disku vzniká sama o sobě v důsledku normální evoluce spirálních galaxií. V souladu s tím můžeme říci, že Mléčná dráha je zcela obyčejná, a nikoli jedinečná galaxie, uzavírají vědci.