Byla navržena nová hypotéza k vysvětlení podstaty snů

Byla navržena nová hypotéza k vysvětlení podstaty snů
Byla navržena nová hypotéza k vysvětlení podstaty snů
Anonim

Americký neurovědec Eric Hoel navrhl novou hypotézu k vysvětlení funkčního účelu snů. Podle vědce není podivnost a halucinační povaha snů neurofyziologickou závadou způsobenou chybami v neurálních sítích, ale důležitou vlastností, která umožňuje mozku učit se simulací situací, které přesahují každodenní zkušenost. Výsledky výzkumu jsou publikovány v časopise Patterns.

Otázka, proč člověk sní, je ve vědecké komunitě tradičně kontroverzní. Erik Hoel, odborný asistent neurovědy na Tuftsově univerzitě, inspirovaný technikami umělé inteligence používanými k výcviku hlubokých neuronových sítí, navrhl svoji hypotézu, že sny pomáhají našemu mozku zobecnit každodenní zážitky.

„Původní inspirací pro hluboké neurální sítě byl mozek,“řekl Hoel v tiskové zprávě Cell.

Jedním z problémů strojového učení je, že si stroj vždy myslí, že různorodost situací, s nimiž se může setkat, je omezena sadou vzorců učení. Aby se tomu vyhnuli, vývojáři AI zavádějí do šablon určité závady a chaos. Existuje například technika výpadku dat, která nutí stroj rozhodovat se tváří v tvář neúplným informacím.

Během testování bezpilotních vozidel tedy vývojáři konkrétně odstraňují určité oblasti obrazu vnitřní obrazovky, aby navigační systém předpovídal, co se může skrývat za černými čtverečky.

"Existuje neuvěřitelné množství teorií o tom, proč sníme, ale rád bych upozornil na hypotézu, že sny způsobuje zkušenost ze snu," říká vědec.

Tato hypotéza naznačuje, že díky snům je naše chápání světa méně zjednodušující a komplexnější.

„Je to neobvyklost snů, jejich odlišnost od zážitku bdění, která jim dodává biologickou funkci,“píše autor článku.

Na podporu svého úhlu pohledu Hoel uvádí skutečnost, že ve snu často vznikají situace, které se v reálném životě mnohokrát opakují. Vědec tvrdí, že v tomto případě se spustí stav nadměrného vybavení a mozek se pokusí úkol zobecnit a vytvářet sny.

Podle výzkumníka částečně funkci „umělých snů“plní hrané filmy a romány - působí jako náhrada za sny. Stejnou roli hrají technologie virtuální reality.

Rozdíl mezi mozkem a umělými neuronovými sítěmi je v tom, že je nemožné deaktivovat učení mozku, a pokud na to není v životě dostatek nových zkušeností, jsou sny zapnuty. Mozek tedy podle autora trénuje své percepční a kognitivní schopnosti a udržuje si svoji výkonnost.

Doporučuje: